Lidé a firmy budou moct odložit platby nájmu, jestliže kvůli dopadům koronaviru nemají peníze.

Nájemník bytu nesmí dostat výpověď, pokud kvůli epidemii koronaviru nedokáže platit nájemné.

Dluh za období od 12. března do 31. července bude moct splatit do konce letošního roku.

 

Stanoví to zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj, který dnes definitivně schválili poslanci. Potvrdili tak své původní rozhodnutí z hlasování před dvěma týdny. Senátoři jim pak zákon vrátili s návrhem, aby stát ručil majitelům bytů za čtyři pětiny nájemného, pokud by ho nájemník nakonec nezaplatil. Vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů však senátní změny odmítla.

 

Úleva se týká bytových potřeb nájemce. Nejde o odpuštění nájemného, ale jenom o možný odklad plateb, zdůrazňuje ministryně Klára Dostálová. Ke slovu má přijít jenom v případě, když selžou jiné možnosti, především:

 

Nájemník nemůže přestat splácet jen tak. Musí to pronajímateli nejenom oznámit, ale také „doložit, že prodlení nastalo převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného“. Tyto skutečnosti má nájemce doložit pronajímateli „bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem“.

"Pokud nájemce bude nečinný, neprodleně a bez zbytečného odkladu nedoloží pronajímateli absenci příjmů, ochranné opatření se na něj nevztahují,“ zdůrazňuje Dostálová.

 

 

Opoziční poslanci i část senátorů – stejně jako třeba Občanské sdružení majitelů domů – prosazovali, aby stát nájemníkům poskytl přímý příspěvek, třeba na základě už existujícího příspěvku na bydlení. Nebo aspoň bezúročnou půjčku. Díky tomu by se problém nepřenesl na majitele domů – někteří z nich jsou na příjmu z pronájmu závislí a budou mít problém splácet úvěry, které si vzali například kvůli nutné rekonstrukci bytového domu. Před spirálou druhotné platební neschopnosti varoval například senátor Tomáš Goláň.

Vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů však takové řešení opakovaně odmítla. Fakticky tak přikázala majitelům, aby nájemníkům půjčili ze svého. Zatím bez bližších podrobností vláda zvažuje, že by nájemníkům poskytla přímou podporu, zřejmě ale jen ve formě zvýhodněných úvěrů typu Covid.

Původní návrh neuváděl konkrétní podrobnosti k dokazování, poslanci do něj doplnili nutnost potvrzení z úřadu práce. Jeho náležitosti měl stanovit metodický pokyn, který by připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Senátoři navrhli, aby potvrzení mohl vydávat zaměstnavatel nebo „příslušný orgán státní správy“. Takové doplnění podpořila i Dostálová.

„Lze předpokládat, že řada pronajímatelů vnímá krizovou situaci a sama se s nájemcem dohodne na přechodně nižším nájemném, či si sami dohodnou splátkový kalendář, který bude pro obě strany vyhovující,“ dodává ministryně. Kdo využije odklad podle zákona, musí počítat s tím, že do konce roku je potřeba dluh vyrovnat, jinak může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.

„Slušní pronajímatelé už teď sjednávají splátkové kalendáře, ale neslušní by bez tohoto zákona dali neplatícím nájemníkům výpověď,“ vysvětlila pak ministryně senátorům, proč je potřeba speciální předpis.

 

Energie a služby se musí platit vždycky

Poplatků spojených s užíváním bytu, například za elektřinu, plyn, vodné, stočné a podobně, se odklad netýká. Někteří dodavatelé – třeba ČEZ – ho sice nabízejí dobrovolně, není na něj však automatický nárok a už vůbec ne přímo ze zákona.

„Návrh zákona neruší povinnost hradit služby. Pokud tedy nájemce nebude hradit zálohy na úhradu služeb spojených s bydlením, ochrana se na něj nevztahuje,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva Vilém Frček.

 

Poslanci schválili jenom prodloužení lhůt pro roční vyúčtování těchto služeb. Důvodem je komplikované provádění odečtů v současné situaci, protože v mnoha bytech je nelze provést dálkově. Lhůta pro doručení vyúčtování se podle prodlouží o čtyři měsíce, tedy do konce srpna. Finanční vypořádání by pak šlo podle vládního návrhu provést do konce dubna příštího roku, poslanci ale tuto možnost neschválili.

 

Nic se nemění ani na tom, že pronajímatel může nájem ukončit z jiných zákonných důvodů, typicky porušování jiných povinností nebo podmínek smlouvy. Stejně tak může nájem ukončit, když k neplacení nájemného došlo ještě před letošním 12. březnem.

Schválený návrh neomezuje ani další důsledky prodlení s úhradou nájmů. Je tak možné požadovat úroky z prodlení (smluvní, případně zákonné, pokud by ve smlouvě nebyly úroky ujednány). Při prodlení se splátkou nájemného splatného do konce června jsou zákonné úroky z prodlení 10 % ročně.

Senátoři ale chtějí, aby stát ručil vlastníkům za čtyři pětiny nájemného v bytech. Argumentovali tím, že jinak se platební problémy přenesou na některé pronajímatele. Ministryně Klára Dostálová státní záruku odmítá – nájemci a pronajímatelé by se prý mohli dohodnout a nechat 80 procent nájemného zaplatit stát.

Dostálová mimo jiné zaujala senátory i názorem, že majitelé bytů nezůstanou bez peněz, protože odklad se netýká poplatků za energie a další služby. Podle Dostálové přijdou jenom o nájemné, které je prý pro majitele „zisk“ – bez ohledu na nutné výdaje související s nemovitostí.

Senátoři zároveň upozornili na některé věcné chyby v zákoně. Kritizovali ministerstvo, že na jednání se senátory o možné opravě mělo celý týden, ale nezajímalo se o to.

 

Zákon zároveň odkládá splátku půjčky Státního fondu rozvoje bydlení, ať už jde o mladé lidi, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek.

 

Odklad nájmu pro provozovny podnikatelů

Podobný odklad nájemného můžou využít i podnikatelé a firmy. V jejich případě jde o zákon připravený ministerstvem průmyslu a obchodu. I ten senátoři nakonec vrátili poslancům se stejnou připomínkou: aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent nájemného. Poslanci o zákonu definitivně rozhodnou dnes odpoledne.

Podnikatelé a firmy by mohli využít odklad na období od 12. března do 30. června. Ministr Karel Havlíček připustil, že nakonec může projít odklad o další tři měsíce, pokud bude potřeba.

 

Dlužnou částku budou muset podnikatelé splatit už do konce letošního roku. Vláda původně navrhovala splacení až do 31. března 2022, poslanci však podpořili pozměňovací návrh na výrazné zkrácení lhůty.

 

Podnikatel či firma musí doložit, že se do prodlení dostali „v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti“. Typickým příkladem je povinně zavřená provozovna.

Také v tomto případě jde o odklad nájemného, ne souvisejících služeb. Pronajímatel může také požadovat úroky z prodlení, případně i smluvní pokuty.

 

Podobnou úlevu už schválila nebo chystá řada měst, pokud jde o jejich prostory. Nemohou to ale přikázat tisícům soukromých vlastníků nemovitostí, pokud k tomu nepřistoupí dobrovolně – schválený zákon má být tedy pojistkou pro ty nejhorší případy.

 

informace pocházejí z webu penize.cz