Jak vysokou požadovat vratnou kauci - jistotu?

Nový občanský zákoník přinesl do vztahů mezi nájemci a pronajímateli mnoho zásadních změn. 

Úpravy se dočkalo i vybírání pronajímateli často požadovaných kaucí. Pojem kauce už nový zákon nezná a nahradil jej slovem jistota.

Peněžní jistota

Pronajímatel může samozřejmě i nadále požadovat kauci – nově tedy jistotu – kterou si zajišťuje řádné plnění smlouvy, zejména řádného placení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, případně dalších povinností vyplývajících z nájmu. Zaplacení jistoty musí být sjednáno smluvně, dohodou obou stran. Povinnost uložit kauci na zvláštní účet už v novém občanském zákoníku není.

Oproti dřívějšku se změnil způsob výpočtu jistoty a její maximální výše. Nový občanský zákoník přinesl v roce 2014 změnu, dle které mohla maximální výše zaplacené peněžní jistoty činit šestinásobek nájemného, do kterého se již nezapočítávají zálohy za služby spojené s užíváním bytu.

Od 28. února 2017 platí jeho novela, která toto maximum upravuje. Podle MPSV byl totiž šestinásobek nájemného nepřiměřeně vysoký a komplikoval přístup k bydlení občanům s nižšími příjmy. Pro nájemní smlouvy uzavřené po tomto datu tak už platí, že maximální výše jistoty činí trojnásobek měsíčního nájemného.

Právo na úroky

Při ukončení nájmu musí pronajímatel vrátit zaplacenou jistotu nájemci s přihlédnutím k případným dluhům, které si od ní může odečíst. Důležitou novinkou je povinnost pronajímatele zaplatit úroky z jistoty alespoň ve výši zákonné sazby. Ta garantuje nájemci reálné zhodnocení prostředků, kterými někdy i po velmi dlouhou dobu nemůže disponovat.

„§ 1802 OZ: Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.“

Právní předpis pro úročení jistoty neexistuje. Mělo by tedy platit, že pokud si ve smlouvě nesjednáte, jak budou peníze úročeny, za zákonnou sazbu by měly být považovány úroky obvykle požadované za úvěry poskytované bankou v době uzavření nájemní smlouvy. Bankovní instituce rozhodně neprovozují žádnou charitu, takže to znamená mnohem vyšší sazby než u “zhodnocování” peněz na zvláštních účtech, na kterých musely být kauce uloženy dříve.

Zjišťovat sazby u bank v místě bydliště a hlavně vyvodit z nich nějaké konkrétní číslo by ale mohl být problém. Nejen, že jde o obtížný úkol, ale výsledná navržená sazba by mohla narazit i na rozdílné představy nájemce a pronajímatele. Spor by pak mohl jednoduše skončit u soudu. Je proto lepší myslet na to předem. Ideálně ještě než najdete zájemce o pronájem nebo se začnete poohlížet po nabídkách na pronájem bytů. Na výši zhodnocení jistoty se pak raději dohodněte ještě před podpisem nájemní smlouvy.

Informace pochází z portálu AVÍZO.cz